2. září 2015

Masarykův okruh letos oslavil 50. výročí mistrovství světa silničních motocyklů, což z Brna dělá druhou nejstarší Velkou cenu MotoGP.  

Mám rád motorky. To ale není jediný důvod, proč velmi pečlivě sleduji situaci kolem brněnské Velké ceny. Rozhodně stojí za zmínku, že v návštěvnosti je brněnský motocyklový víkend, s výjimkou španělského Jerezu, který Brnu dýchá na záda, daleko před ostatními konkurenty. Jenom během závodní neděle přijede na Masarykův okruh více návštěvníků než u většiny světových podniků MotoGP za celý víkend.
Vnímám „pro“ i „proti“ Velké ceny, v prvé řadě její finanční náročnost, resp. nesoběstačnost tohoto podniku a nutnost jej dotovat. Kromě toho stejně jako většina Brňanů zažívám dopravní a další komplikace, které jsou s pořádáním závodu spojené.
Navzdory tomu jsem přesvědčen o smysluplnosti podpory této akce. Velká cena k Brnu patří a Brno patří k Velké ceně. Tento vztah je přirozenou a nedocenitelnou propagací města. Přesahuje-li sledovanost Grand Prix 200 milionů televizních a on-line diváků, jedná se dle mého názoru o nejlépe investované prostředky do propagace města a tvorby jeho evropské identity. Ekonomický přínos pro Brno je při souhrnné útratě návštěvníků v objemu blížícím se 750 milionům korun také nezpochybnitelný, a to ve všech sférách hospodářství. Bohužel částečně i v oblasti šedé ekonomiky.
Dočetl jsem se, že brněnský okruh je známý několika zvláštnostmi, o jedné z nich se hovoří jako o tzv. kvalifikačním prokletí. Posledních pět let platí, že kdo vyhrál v kvalifikaci, nevyhrál závod. Naposledy toto pravidlo zlomil Valentino Rossi v roce 2009. Přeji Velké ceně, aby závod o svou existenci nakonec vyhrála, přestože má v „kvalifikaci“ u zastupitelstva města tolik problémů.

Pavel Staněk
člen Zastupitelstva města Brna (ANO 2011)