8. března 2016

V právě otevírané expozici, která byla sestavena na základě dochovaných informací a artefaktů z počátku 21. století, bychom chtěli veřejnost seznámit s tím, jak lopotná byla práce úředníka městské samosprávy a volených zastupitelů občanů. Užší vedení města, tzv. rada, se scházela každý týden a projednávala cca 50 až 150 bodů, které v tištěné podobě představovaly stoh papírů cca 15 až 45 cm vysoký. Po jednání byly tyto stohy uloženy k archivaci. Ostatní materiály byly ničeny speciálním postupem nazývaným skartace nebo si je členové rady odnášeli do svých domovů. Tam si je ukládali, aby se k nim případně mohli vrátit. Představte si, že po skončení čtyřletého mandátu tak někteří svědomití členové rady města přechovávali asi 50m (slovy padesát metrů) vysoký sloupec papírů… Dalo se vůbec něco v takové haldě dohledat??
Představa podobné výstavy není až tak přehnaná nadsázka. Když si odmyslíme možnost skenování vytištěných materiálů, pak výše popisujeme dnešní skutečnost. Přestože je brněnský magistrát vybaven potřebnými technologiemi, nebyl před rokem 2015 ze strany vedení města vyžadován moderní přístup k přípravě, schvalování, distribuci a archivaci materiálů nejen pro radu, ale napříč všemi magistrátními odbory, který by odpovídal 21. století. Svalování archaického stavu na konzervativnost úřadu nebo na nutnost mít vše podepsané na papíře také neobstojí. Až na řídké výjimky se setkáváme s ochotou uskutečnit zásadní změny i reorganizaci a zefektivnit přístup k interním činnostem úřadu odpovídajícím moderní době. Věřím, že stoh podkladů v probíhajícím volebním období nepřevýší 20m, protože do podzimu tohoto roku dokončíme elektronizaci podkladů pro radu, a tím i pro zastupitelstvo města a spolu s dokončovaným elektronickým Centrem pro řízení strategických projektů města jednou provždy znemožníme vznik Brněnského muzea administrativy.

Pavel Staněk
člen Rady města Brna (ANO 2011)